Území je hornaté, velmi členité, směrem k severu a východu vykazuje zvětšující se výškovou členitost. Nejvyšším bodem území je Jelení hřbet – 1367 m.n.m., nejnižším je místo na západě, kde říčka Merta opouští území obce (cca 450 m.n.m.).
Území Vernířovic se z hlediska geomorfologického členění nachází v následujících geomorfologických jednotkách:
Z geologického hlediska je území tvořeno především přeměněnými horninami silesika (horniny desenské klenby), které jsou rozčleněny hluboce zařízlými údolími. Údolní niva říčky Merty tvoří souvrství štěrků a písků s příměsemi, je z velké části zastavěna. V minulosti byla na území obce realizována těžba rud (zejména železné), dodnes je možno najít pozůstatky této těžby v terénu (naleziště nerostů).
Území leží v chladné klimatické oblasti – typy CH7, CH6, CH4, determinované nadmořskou výškou. Léto je zde krátké, chladné, zima chladná, dlouhá,. Výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je částečně pod vlivem srážkového stínu Hrubého Jeseníku, sněhové podmínky v nejvyšších partiích jsou však výrazně nadprůměrné a vytvářejí dobré podmínky pro zimní sporty. V území převládá jižní, dále pak severní a západní proudění větrů.
| Klimatická oblast: | CH7 | CH6 | CH4 |
| Počet letních dnů: | 10 - 30 | 10 - 30 | 0 - 20 |
| Počet mrazivých dnů: | 140 - 160 | 140 - 160 | 160 - 180 |
| Průměrná teplota v lednu: | -3 - -4°C | -4 - -5°C | -6 - -7°C |
| Průměrná teplota v červenci: | 15 - 16°C | 14 - 15°C | 12 - 14°C |
| Srážkový úhrn ve vegetačním období: | 500 - 600mm | 600 - 700mm | 600 - 700mm |
| Srážkový úhrn v zimním období: | 350 - 400mm | 400 - 500mm | 400 - 500mm |
| Počet dnů se sněhovou pokrývkou: | 100 - 120 | 120 - 140 | 140 - 160 |
Na území Vernířovic se nachází řada poddolovaných území, která jsou pozůstatkem hornické činnosti v minulosti, kde hlavní surovinou byla železná ruda. Dále se zde nacházejí stará důlní díla – štola Václav, štola komín Vernířovice, štola Starý švagrovský překop.
Celé území obce Vernířovice náleží do CHKO Jeseníky. CHKOJ byla vyhlášena roku 1969 a má rozlohu 74000ha. CHKOJ zahrnuje Hrubý Jeseník a přilehlé části Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny. Reliéf odpovídá členité hornatině s hluboce zaříznutými údolími a táhlými zaoblenými hřbety. Geologicky je území tvořeno převážně kyselými horninami s nízkým obsahem živin (ruly, svory, fylity). Hlavním zástupcem půd jsou kambizemní podzoly, v nejvyšších polohách převládají humuso-železité podzoly místy zamokřené a zrašeliněné. Území je z 80% pokryto lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky přírodních lesů. Nejcennější území CHKOJ jsou chráněna ve 4 národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák – Keprník, Rejvíz a rašeliniště Skřítek), 18 přírodních rezervacích a 6 přírodních památkách. Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím.
Hospodářské využívání CHKOJ je diferencováno podle zón odstupňované ochrany přírody tak, aby se zlepšoval její přírodní stav a aby byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce území. Zonace CHKOJ byla schválena MŽP ČR dne 27.6.1994. V území Vernířovic se nachází III. zóna a v minimální míře je zastoupena IV. zóna odstupňované ochrany.
V řešeném území jsou vymezena dvě maloplodá zvláště chráněná území – přírodní rezervace Břidličná a přírodní památka Zadní Hutisko.
Přírodní rezervace Břidličná
Vyhlášena dne 4.3.2008 o rozloze 651,9818ha. Předměty ochrany jsou kryogenní geomorfologické útvary (skály, kamenné proudy, kamenné moře, polygonální půdy), subalpínské a lesní biotopy klimaxových smrčin a smrkových bučin s prameništi a s výskytem vzácných a silně a kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů. Ochranné pásmo přírodní rezervace je vymezeno v katastru obce na 2 pozemcích.
Vyhlášeno dne 24.8.1982 na ploše 0,9ha. Jedná se o opuštěný nedotěžený lom, po lokalitě Smrčina u Sobotína druhé největší těleso krupníku v České republice. Nálezy aktinolitu, amfibolitového azbestu a krystalů magnetitu jsou známy i v zahraničních sbírkách. Ložisko bylo vytěženo v 19. a počátkem 20. století. Lom je v současné době na odlesněné pasece, okolní porosty buku a smrku jsou asi dvacetileté. Rostou zde běžné bučinné druhy – lilie zlatohlávek, kyčelnice devítilistá, svízel vonný, na křovinami zastíněných stěnách rostou játrovky a mechy. Ochranným pásmem je stanoveno území do vzdálenosti 50m od hranic zvláště chráněného území.
Nachází se zde jeden památný strom – lípa malolistá (Tilia cordata).
Lípa u Ztraceného potoka
Převážná část území zasahuje do Ptačí oblasti Jeseníky. Toto území o rozloze 52204,56ha bylo vyhlášeno v roce 2004 pod kódem CZ0711017. Území ptačí oblasti zčásti sleduje hranice CHKOJ, celkově však je její rozloha nižší než rozloha CHKOJ. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex) a jejich biotopy. Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro tyto druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.
Východní okraj území je součástí Evropsky významné lokality Praděd. Tato lokalita byla vyhlášena dnem 22. Prosince 2004 na rozloze 6070,7695ha a pod kódem CZ0714077. EVL Praděd se nachází v centrální části Hrubého Jeseníku, je významná rozsáhlými celky přírodních horských smrčin, ekosystémy přirozeného vysokohorského bezlesí, skalními biotopy a rašeliništi. Dále jsou předmětem ochrany EVL následující evropsky významné druhy rostlin a živočichů: šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), zvonek jesenický (Campanula gelida), střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), lipnice jesenická (Poa riphaea).
V okolí turistické základny Švagrov je vyznačena Lesní ekostezka Švagrov, zaměřená na přírodu, ekologii a na staré štoly – těžbu železné rudy a krupníku. Její délka je 4,5km, má 12 zastavení a je určena pro pěší, sjízdná je i na koni a na běžkách.
Aktuality
Zpravodaj
Místní poplatky
